Vyhledávání [dieti sě]

	dieti sě	\| ESSČ \| MSS \|
	Dieti sě	\| GbSlov \|

dieti sě, děju, děje ipf. i pf.

k dieti, děje

1. v neos. konstrukci n. s neos. podmětem kde, kdy, skrzě koho, z čeho, čím ap. dít se, stávat se, přiházet se

2. (o stavu) kde, kdy, jak ap. nastávat (a dále trvat), projevovat se, docházet k něčemu (vyjádřenému podmětem)

3. (o při, hře ap.) kde, kdy, ot kdy, jak ap. dít se, konat se, probíhat, odehrávat se

4. (o činnosti, úkonu) jak dít se, uskutečňovat se, realizovat se

5. v neos. konstrukci n. s neos. podmětem komu skrzě co ap. dít se, stávat se, přiházet se někomu; („s právem“, „krátcě“ ap.) ot koho (výše postaveného) ap. dít se někomu v (ne)souladu s dobovými zvyklostmi, zacházet s někým v (ne)souladu s dobovým právem ap.

6. v neos. konstrukci n. s neos. podmětem s kým, nad kým (u)dát se, stávat se někým, s důrazem na změnu měnit se v životě, jednání ap. někoho

7. s neos. podmětem vyjadřujícím činnost komu, zř. čemu ot koho ap. dít se, přiházet se někomu, něčemu, dostávat se někomu, něčemu něčeho (specifikovaného podmětem), (o nepříjemném) postihovat někoho

8. v neos. konstrukci komu, při kom, s kým jak vést se, dařit se

9. v neos. konstrukci komu co, s inf. dařit se, naskýtat se

10. (o snu ap.) komu o čem zdát se v neos. konstrukci komu o čem, s větou obsah., kde (ve snu) zdát se, snít se, přiházet se ve snu

11. s osob. i neos. podmětem kam dít se, (o osobě) ubírat se, směřovat, (mimo zrakem obhlédnutelný prostor) podít se (pf.), ztrácet se, mizet

12. s neos. podmětem v čem jak, vedle čeho ap. dít se, postupovat

Sr. státi sě, stávati sě, podieti sě, přidieti sě, udieti sě, býti I C

Autor: Miloslava Vajdlová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).

dieti², děju, -ješ (dějiech, dějieše…, děch, dě…, též dáti, děl, diel i dál) dělat, konat, činit; dieti trh konat trh; dieti popravu provádět; dieti vóli jednat po vůli; dieti pláč plakat; dieti poselstvie vykonávat poselství; v tisícě dieti jednat o tisíce (o velké sumy); dieti čso kam pokládat, dávat co kam; — dieti sě, dáti sě dít se; zdát se (ve snu)

Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

dieti, děju, děješ, , díti, dělati, konati, thun, machen; dêjati, dêją, též dêti, deždą facere, agere, z dêpův. dhē- ponere. Za dá-, die- z dêja- bývá dá-. — (MMagdalena) vzveliči boha a vzchváli, Bóh daj, bychom též s niú dali, chválili čiúš hospodina 66a, dáli (bez přehlásky, pro rým) anebo dáli, dieti čso. Pak-li zloděj netrpí zde, ješto kteréžkoli zlé skutky diege, má sě zamútiti pokanným smutkem, že zle činí 215, dieti skutek. (Ježíš z chrámu) vyhnal všeckny, jižto trh dyegyechu 90b, dieti trh; (Vojtěch) chtieše liud pohanských obyčějóv odvésti, chtě…, by trhu v neděliu nedyely 32; (svódnicě) diege trh o hřiešnéj kúpi 101b. Viděl sem pokolenie Judino dyegice stohy portantes acervos 3. Esdr. 13, 15, dieti stohy; viděl sem diejice stohy Když pan Mikuláš diege () své potřeby, jízdy čině přes mosty… KolA. 15b (1506), dieti potřebu. Kat popravu díti nechtěl 2, 539 (z 1488), dieti popravu. Co ta žena mohla sdieti jiného, nežli pláč dieti 30a, dieti pláč, plakati. Jáz musím otcě mého dieti vóli 72a, dieti vóli. (Andělé) k nám dyegy poselstvie 70a, dieti poselstvie; archandělé poselstvie k nám dyegy od boha 95a; by (andělé) poselstvie k nám dály (sic) 69a; nemá ižádný jiný poſelſtwije dijeti obeczneho k králi 254, (k) králi kto jmá dijeti poſelſtwie obecznije tamt.; posel podle mravu ctného tu ť se jal poselstvie dieti 140; kto poſelſtwije diege mezi někým Internuntius 89d; poselstvie daal jest Troj. Jg., by poselství díli — Povězte, kam jě (peníze Jidášem vrácené) chcemy diety 88b, dieti co kam. Zvaní (při hostině) vezmú to orudie, z něhož pijí, a diegi je, kam chtie 54; otče, kam kážeš to víno dieti, ješto jest přivezeno 474. Kam ste svój smysl dyely, nebožátka (domlouvá Štítný úředníkům) 82a, dieti kam svój smysl; druzí sú o to stáli, aby (Betlemskou kapli) obořili; kam sú smysl děli? 1, 329. — Veliké (dsky) jsú pro bohaté pány a zemany, kteříž w tiſicze diegij a veliká zbožie mají 180b, v tisícě dieti = jednati o tisíce, o veliké summy, : do velikých desk klade se dědictvie a zbožie v summách velikých .. , ale do malých desk summa sta kop výše nevcházie Všeh Jir. 353; v tisíce děje omnia per talenta loqui facit Vel. Jg.; člověk mnoho slibuje, jako ve sta děje — Dieti sě, dáti sě, díti se, geschehen. Jakž sě i dnes v Litvě diege 7, 41, děje sě jak; jakž sě snad hi ješče dyege PilB.; dobřě čině svým zle diegiczim 119a; my chceme podle ňeho státi, neb sě jemu krátko dyege 25a, křivdí se mu, podle einem ze kurz tuon. To ſye vše bez diva dyege 52, děje se čso; to ſye dyalo po božiem narození 33, to ſye dalo 350; to ſye diegieſſe po kumpletě 21b, co ſye prostřed jistby dyegyeſſe 291, což ſye dyegieſſe 276, však ſye vše jěšiutně dyegye 2283. Ty věci, ješto sú ſye daaly 39b, děje sě věc; v těch věcech, ješto sě diegiechu 72b. Zázraci ſye dyegiechu 174, děje sě zázrak. Lap ſye který skutek dyegye, když lepſye nenie nádějě 1778, děje sě skutek. (Korintus jest) k řěcké zemi jako hlava, že ſye v ňem dyegye poprava 315, děje sě poprava. Kak jest spáčiti dóstojna, jež ſye nynie dyege vojna 1308, děje sě vojna. Biechu všichni bez nádějě, že ſye jim všecko hoře dyege 465, děje sě hoře. Aby se nám takových škod nedálo KolB. 105b (1498), děje se škoda. Kak by ſye jemu čest dala 483, děje sě čest; v téj cti, ješto j’ jemu daala ſye 147b. S právem sě j’mu to dalo 6, 6, děje sě čso komu; to ſye nám nikdy nedalo 106a; mělo-li mi ſe tak dáti si sic mihi futurum erat Gen. 25, 22; to ſye od měṡčan vládykám dalo 93, děje sě čso komu ot koho. (Matka Mojžíšova postavila) z daleka sestru jeho, aby šetřila, co ſe s ním dati bude (sorore) considerante eventum rei Gen. 2, 4, děje sě čso s kým. Co ſye nad nimi dalo 27a, děje sě čso nad kým. Kam zzie ti peniezi dyeyû 138, děje se čso kam; kam ſye jest dyela má útěcha 102a; kamož ſye on (Ježíš z hrobu vstav) geſt potom dyel v. 1981; kam ſye diel milující 37a; ty ješťe nevieš, kam sě dieyes 40b (do nebe-li či do pekla); všady běžie jako mšicě ženy, děti a křičiece, kam ſye dyety nevědúce 206. —- Dieti sě, dáti sě, zdáti se, sníti se, träumen. Řekl jest druhý (tovaryš): snilo mi sě o kádi plné zlata; také třetí řekl: třetí noc bude mi ſye dyeti o třetí bráně 97a. Dyege-li ſe komu, by s králem ležal na jednom loži, bude tajemníkem jeho 81. (Paris) musi pryč ottad jěti, jmaje tu věc na paměti, kak by sě j’mu to dostalo, ješto ſye j’mu ve sně dalo 768. — Z dál sě jest dálý,

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

	Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).